Když prodáváte byt, nejde jen o cenu. Jde o příběh, který si v něm kupec dokáže představit. A právě tady přichází ke slovu home staging. Není to žádná kouzelná formule, ale spíš sada praktických triků, jak z neosobní krabice vytvořit útulné místo. Představte si malý panelákový pokoj o patnácti metrech. Během prohlídky musí působit vzdušně, ne jako skladiště. Zakladním kamenem je proto správný výběr nábytku. Klasická postel s čelem zabírá zbytečný prostor. Mnohem chytřejší je sázka na kvalitní sedačku s funkcí spaní, která přes den slouží jako pohovka a v noci jako plnohodnotné lůžko. Věci, které nepotřebujete denně, zmizí v úložných prostorech.

Poslední tip, který vám ušetří nervy, se týká umístění květináčů v blízkosti sedačky. Pokud máte sedačku s velurovým čalouněním, víte, jak je tato látka citlivá na otlaky. Květináč s ostrým okrajem může zanechat na povrchu nevzhledné důlky. Než začnete rostliny stavět na opěradlo, položte pod ně dřevěné nebo plastové tácky. Ideální jsou ty s vysokým okrajem, které zachytí i přetékající vodu. Stejně tak u pull-out sofa, kde se vysouvá druhá část, dejte pozor, aby vodicí lišta neškrtala o květináč na podlaze. Stačí malá mezera, a vy se vyhnete zaseknutí konstrukce. Pamatujte, že indoor plants milují stabilní prostředí. Čím méně budete květináče přenášet, tím lépe porostou. A vy budete mít víc času si ten zelený koutek užívat, než ho každý večer skládat a ráno zase rozestavo

Hosté byli dlouho bolavé místo. Když přijede matka na víkend, potřebuje vlastní ložnici, ale já ji nemám. Vyřešila to nástěnná skládací postel v kombinaci s pracovním stolem. Přes den je schovaná ve skříni, v noci ji sklopím dolů. Instalace byla dramatická, musela jsem posílit upevnění do zdi, ale výsledek stojí za to. Matrace je tenčí, jen 12 cm, ale na pár nocí stačí. Problém nastal, když jsem chtěla hostům poskytnout alespoň iluzi soukromí. Pomohl závěs z těžké látky upevněný na kolejničce u stropu. Zatahuje se za pár vteřin a oddělí spaní od zbytku místnosti. Hosté ocení, že nevidí přímo do vaší kuchyně, když se převléka

Druhá strana mince je praktičnost. Když plánujete wall finishing v místnosti, kde bude stát rozkládací pohovka, musíte myslet na odolnost. Mattesná lesklá barva na stěně za pohovkou po roce vypadá jako mapa světa od otisků hlav. Vsadila jsem proto na matný nátěr s příměsí jemného písku. Je drsnější na dotek, ale vydrží i to, že se o ni náhodou otřete vínečkem při sledování seriálu. A pokud máte v místnosti pohovku s velurovým čalouněním, krémová strukturovaná stěna vytvoří dokonalý kontrast. Velurová textura je sama o sobě výrazná, a tak stěna nesmí soupeřit, jen ji doplňovat. To je základní pravidlo, které jsem se naučila až po pár zpackaných rekonstrukc

Na závěr jednoho článku vám řeknu to hlavní. Řešení pro malé chodby není jen o tom, že koupíte úzký kus nábytku. Je to o tom, jak se prostor promění ve chvíli, kdy někdo přijede. Moje chodba je nyní místem, kde si lidé sednou, povídají si a obují se. Když je potřeba, jednoduše stáhnu ručník z věšáku, odklopím sedák a během deseti vteřin je hotovo. Hallway design v mém pojetí znamená, že každý kus nábytku musí být schopen změnit svou funkci rychleji, než stačíte uvařit kávu. A pokud se vám podaří do dvoumetrové chodby nacpat pohovku s lamelovým roštem a ještě k tomu přidat místo na boty, vyhráli jste. Prostě žádné výmluvy na metry čtvereč

Největší pastí, do které bytoví prodejci padají, je touha nacpat do místnosti co nejvíc. Méně je skutečně více. Jeden kus výrazného nábytku, například sametová pohovka v sytě zelené, udělá větší dojem než tři křesla, stůl a police. Zbytek zařízení by měl být nenápadný. Bílá knihovna, lehké závěsy, jednoduchý koberec. Když už se rozhodnete pro řešení na spaní, ať je to jediná dominantní věc v místnosti. Skvělá volba je kvalitní pull-out sofa, která se promění v lůžko bez zvedání těžkých dílů. Stačí zatáhnout za spodní rukojeť a postel sama vyjede. Tento prvek funguje na prohlídkách skvěle, protože demonstruje snadnost užívá

Nejtěžší byla disciplína s barevností. Chtěla jsem do garsonky vnést život, ale každý výrazný kousek nábytku působil v malém prostoru jako pěst na oko. Nakonec jsem zvolila neutrální základ světle šedé stěny, bílá podlaha, krémová pohovka. Barvy jsem přidala jen v doplňcích. Polštář s výrazným vzorem, jediný obraz nad stolem, květináč s orchidejí. Když chci změnu, vyměním povlaky na polštáře a je to. Studio apartment design mě naučilo, že méně je skutečně více, ale jen pokud to „méně” má dostatečnou kvalitu a funkci. Levná deka z umělé hmoty sice hezky vypadá, ale po prvním vyprání ztratí tvar a začne žmolko

S rozdělením prostoru mi pomohla strategie zón. Nepotřebujete zdi, stačí změna výšky nebo materiálu. Koupila jsem nízký regál z překližky, který funguje jako přepážka mezi spacím a pracovním koutem. Na jedné straně mám postel, na druhé psací stůl. Ve dne regál odcloní neustlanou peřinu, v noci naopak zakryje chaotickou hromadu papírů. Studio apartment design často staví na multifunkčnosti. Každý kus nábytku musí umět aspoň dvě věci. Proto mám konferenční stolek s úložným prostorem uvnitř na deky a polštáře. Židle u stolu slouží zároveň jako odkládací plocha na tašku, když přijdu domů. Zní to nudně, ale v praxi to zachraňuje